Oficiální portfolio volnonohého umělce s bláznivou přezdívkou

úterý 21. dubna 2020

, , , , , ,

rok 2019: Švédsko

Fotoaparát: Nikon Coolpix P610 / úpravy PS CS6

Návratu na svá oblíbená místa jsem nemohla odolat - alespoň některá a alespoň na chvíli. Většinu cesty jsme sice strávili v Laponsku, kde byla zima, hnusně a mokro (ačkoli byla půlka letních prázdnin). Krom toho je to za polárním kruhem, což znamená, že místo pod hvězdnou oblohou spíte pod podvečerním sluncem. Takže v noci na záchod "za roh do křoví"? Noo... ani ne. Ale v něčem je Laponsko přeci jen skvělé - je tam málo lidí a hodně zvířat. Takže jsem konečně viděla živého losa a to se počítá.









***








Ačkoli se mi podařilo na skok vrátit i do Stockholmu, už to nebylo nějak ono. To město je pořád stejně krásné, Gamla Stan pořád plný půvabných stínů v křivolakých ulicích... ale je tam nějak moc plno. Poslední léta čím dál víc zjišťuju, jak je turismus, který v nějaké formě provozujeme rádi asi všichni, hrozná metla krásných míst. Protože chodit ulicí ve štrůdlu lidí kolem krámů narvaných lacinými suvenýry z Číny prostě není hezké ničím, byť máte kolem sebe stále ty krásné staré domy (nebo cokoli jiného). Naštěstí stále platí, že kdo uhne z hlavní trasy, vyhraje. Ve Stockholmu jako v Praze.







A najde se ještě jeden bonus - zastavili jsme se i na Ölandu a tentokrát tam s námi byli i tuleni. Což pro zoologa takový divoký líně se povalující tuleň, to je zkrátka zážitek i přes dalekohled. Jakože pokud pojedete koukat na ptáky na tenhle krásný ostrov, jeden pořádný dalekohled v batohu je nutnost.





***



0 komentářů:

Okomentovat

Používá technologii služby Blogger.