Oficiální portfolio volnonohého umělce s bláznivou přezdívkou

úterý 21. dubna 2020

, , , , , ,

rok 2019: Švédsko

Fotoaparát: Nikon Coolpix P610 / úpravy PS CS6

Návratu na svá oblíbená místa jsem nemohla odolat - alespoň některá a alespoň na chvíli. Většinu cesty jsme sice strávili v Laponsku, kde byla zima, hnusně a mokro (ačkoli byla půlka letních prázdnin). Krom toho je to za polárním kruhem, což znamená, že místo pod hvězdnou oblohou spíte pod podvečerním sluncem. Takže v noci na záchod "za roh do křoví"? Noo... ani ne. Ale v něčem je Laponsko přeci jen skvělé - je tam málo lidí a hodně zvířat. Takže jsem konečně viděla živého losa a to se počítá.









***








Ačkoli se mi podařilo na skok vrátit i do Stockholmu, už to nebylo nějak ono. To město je pořád stejně krásné, Gamla Stan pořád plný půvabných stínů v křivolakých ulicích... ale je tam nějak moc plno. Poslední léta čím dál víc zjišťuju, jak je turismus, který v nějaké formě provozujeme rádi asi všichni, hrozná metla krásných míst. Protože chodit ulicí ve štrůdlu lidí kolem krámů narvaných lacinými suvenýry z Číny prostě není hezké ničím, byť máte kolem sebe stále ty krásné staré domy (nebo cokoli jiného). Naštěstí stále platí, že kdo uhne z hlavní trasy, vyhraje. Ve Stockholmu jako v Praze.







A najde se ještě jeden bonus - zastavili jsme se i na Ölandu a tentokrát tam s námi byli i tuleni. Což pro zoologa takový divoký líně se povalující tuleň, to je zkrátka zážitek i přes dalekohled. Jakože pokud pojedete koukat na ptáky na tenhle krásný ostrov, jeden pořádný dalekohled v batohu je nutnost.





***



, ,

rok 2019: směs

Fotoaparát: Nikon Coolpix P610 / úpravy PS CS6

Ačkoli většina našich výletů do přírody vypadá spíš jako maraton, kdo ujde víc kilometrů, začalo se mi v rámci možností dařit u toho občas i něco vyfotit. Ale hlavní je vůbec to, že je konečně s kým na ty výlety chodit, takže mě baví je podnikat. A i když zrovna nemám chuť, stejně jsem k tomu dokopána, že jo. A sice se šťastnému člověku špatně píšou "epochální dramatická literární díla", jak jsem trochu nelibě zjistila, nicméně foťák za těhle podmínek drží docela rád.

























, ,

rok 2019: Zoo Praha

Fotoaparát: Nikon Coolpix P610

I tento rok se mi podařilo propašovat do zoo v roli učitele ale tentokrát jiné školy - nedám těm dětem pokoj a nedám... Zatímco děti to zabalily asi po dvou hodinách, co si nakoupily dostatek ledové tříště a viděly alespoň medvědy, já zase zůstala až do zavíračky. Jestli jste někdy byli v Pražské zoo celý den, tak víte, že se to nezdá, ale i přes trénink jste rádi, že se západem slunce ještě zvládáte dost rychle střídat nohy a jít rovně. Hlavně v letních teplotách. Ale právě večery stojí v zoo za všechny peníze. Většina lidí je už pryč a zvířata se pomalu probouzejí z přespoledních šlofíků k večerní aktivitě. A s klesajícím sluncem tak můžete vidět opravdu kouzelnou podívanou.









Fotky zvířátek ze zoo jsou nesmírně utěšující - na živo je to ještě lepší. Návštěvnost pražské zoo se pohybuje v milionech a přes sezónu tam slyšíte cizí jazyky asi stejně často jako češtinu (Slováky ani nepočítám). Zoo bývá často považována hlavně za přehlídku cizokrajných tvorů, ale jestli je zoo na něco skvělá, tak je to také to, jak přispívá k příjemnějšímu prostředí metropole. Díky pestrým biotopům tu žije spousta divokých druhů zvířat a roste mnoho zajímavých rostlin. Důkazem je i účet ředitele zoo Miroslava Bobka na iNaturalistu, kam pravidelně posílá svá pozorování ze zoo. Od velkého hnízdiště volavek, po slípky zelenonohé v příkopech výběhů, po ještěrky, užovky. A nakonec i ty parkově vysázené hortenzie ve stínech šeříků, kde si můžete na chvíli odpočinout a dívat se na mangusty, jak se prohánějí po svém dvorečku. Zoo není jen zoo - je to i park. Ochlazuje přehřátou Prahu a dává domov nejen tygrům a ledním medvědům.








Doba nám taky pokročila a lidé se o zvířata dovedou starat lépe než před lety a zoo už nejsou malé klece a žádná tráva. Nedávný tlak na zavření cirkusů s sebou nese ale také hlasy, že by se měly zavřít i zoo, protože je to stejně jako cirkus jen vydělávání na tvorech, kterým nejsou poskytnuté dostatečně důstojné a potřebné podmínky pro život. Že zoo je přeci taky jenom atrakce... 
Když jsem procházela večerní zoo, došlo mi, proč se to říká. Zoo kdysi vznikly skutečně především jako atrakce, ale pro mnoho lidí takové bohužel i zůstaly. Přes den, když jdete přecpanými cestami a vidíte rodiny táhnout se unaveně kolem výběhů, vidíte a slyšíte leccos. "Mami, co je to za opičku?" "Nevím, pojď už prosimtě!" Lidé berou zoo jako atrakci - podívají se přes sklo, a když nic nevidí, jdou dál. Když něco vidí, udělají si fotku, ani si to pořádně neprohlédnou.

Stejně jako umění v galerii, tak ale i zvířata se musíte naučit chápat - skutečně vidět. Mnoho lidí to neumí. Jestli vám přijde, že pražskou zoo zvládnete projít za dvě hoďky, procházíte ji špatně, stejně jako tu velkou galerii umění. Ale já se nedivím, protože jsem to dřív dělala také. Když nevíte, co máte vlastně vidět, čeho si všímat, tak vás to zákonitě musí nudit. Když jsem vystudovala zoologii a začala zvířatům skutečně trochu rozumět, začala jsem zoo vidět najednou jinak. Začnete si opravdu všímat, a najednou vám nestačí jen kouknout na slona a jít. Věnujete se každému detailu, pohybům a chování. Ale na to ostatně nepotřebujete studovat zoologii, stačí se trochu zajímat.
Kdyby se lidé zajímali trochu víc, tak by také věděli, že zoo dnes nekradou zvířata z volné přírody, spolupracují na chovech tvorů, které bychom bez jejich pomoci už možná nikdy neviděli živé. Snaží se některé z nich vrátit do přírody, když to trochu jde. Zachraňují také utečence ze soukromých chovů a často bohužel hlavně ty nebožáky, kteří se stali obětí ilegální obchodu a byli chyceni během přepravy už daleko od domova a vytržení ze svého prostředí. Dehydratovaní, nemocní, zmatení, ranění. I tohle dělá zoo. Krom pořádání kupy vzdělávacích akcí pro lidi všeho věku... Nehledě na to, jak k ruce přijdou její zaměstnanci, když nějaký povedený chovatel vypustí do světa nějakou exotickou potvůrku, která je třeba taky jedovatá.









***




Ano, když chodím po zoo, tak jasně vidím, že pro mnoho lidí je to především atrakce. To ale neznamená, že když ji takhle většina lidí vidí, skutečně tím také je. Dobrá zoo má mnohem víc úkolů, než jen bavit lidi... A když se necháte, dovede vás i tím pouhým pohledem na zvířata docela úspěšně vzdělávat.

Používá technologii služby Blogger.